Klárka - čtrnáctý měsíc
Klárince povyrostly vlásky. Dlouho měla na hlavičce jen hebounké chmýříčko, teď už má opravdové vlásky. Sice nejsou o mnoho delší, než měly její sestřičky hned při narození, ale na tom přece nezáleží. Alespoň vynikne krásný tvar její hlavičky. A jakou budou mít vlásky barvu? To se s jistotou ještě nedá říct, prozatím je ale Klárinka rozhodně nejblonďatější z celé naší rodiny.
Když měla Klárka něco přes 9 měsíců, přestala dudlat. Teď je dudlání zpět. Usíná jedině s dudlíčkem, uklidní ji, když je uplakaná, a často by ráda dudlala i během dne, jen tak.
Klárička si velice oblíbila plyšové hračky. Často s sebou nosí různé medvídky, slony, zajíčky. Hladí je, krmí je, má je opravdu ráda. Zvláště v těžkých chvílích tiskne plyšáčky k sobě pláče jim do kožíšku. Jednoznačně úplně nejoblíbenější je světlerůžový zajíček od Marušky, bez něj by snad večer neusnula.
Klárinka je třetí. To je prostě fakt. Nestíháme jí číst tolik knížek, říkat s ní básničky a vůbec se jí věnovat tak, jako jsme se věnovali Verunce. Nedostatkem podnětů ale rozhodně netrpí. Možná právě naopak. S Verunkou a Magdalenkou je pořád ruch a nějaká akce. Klárka za nimi vůbec nezaostává. Chce si hrát s nimi, ať už dělají cokoli. Zkouší s nimi malovat, stavět si z lega i skládat puzzle. Pravda, dělá vše trošku po svém a sestřičkám spíš jejich výtvory boří, ale o zábavu má rozhodně postaráno.
Opakuje vše po sestřičkách i rodičích a chce dělat to, co ostatní. Když vidí, že Verunka a Madlenka se koupou, tak se dere urputně do vany za nimi tak dlouho, až jí tam některý z rodičů dopomůže. Zatím Klárce pořád vaříme zvlášť, ale to začíná být problém, protože už jasně vidí, že má jiné jídlo než ostatní a samozřejmě se vzteká, uhýbá hlavičkou před nabízenou lžičkou a naopak se natahuje do našich talířů. Uvidíme, jak dlouho se nám podaří oddělenou stravu udržet.