Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvě sestřičky


 

Magdalenka se narodila 642 dní po Verunce, rok a tři čtvrtě a tři dny.


 

První setkání

Maminka, Magdalenka i tatínek byli v porodnici od neděle až do pátku. Mezitím byla Verunka u babičky. Poprvé se sestričky viděly až doma, to měla Magdalenka pět dnů, ale bylo to jen krátké setkání. Verunka nám onemocněla, proto se hned další ráno vrátila zpět k babičce. Když byla po pár dnech zase doma, byla hodně rozhozená - agresivní, mrzutá, z ničeho nic dostává záchvaty vzteku. Když zuří, tak bije a kouše lidi a zlostně metá věcmi :-((( Takže první setkání a celé první společné období bylo hodně náročné. Verunka zaměstnává veškerou naši pozornost. Snažíme se jí co nejvíce vyjít vstříc, ale leckdy to není vůbec jednoduché, protože ani sama Verunka neví, co vlastně chce a z čeho je taková rozmrzelá. Samozřejmě děvčata nemohou zůstat ani na chviličku o samotě a i v naší přítomnosti se je snažíme od sebe držet v bezpečné vzdálenosti, protože Verunka je teď skutečně nevypočitatelná a mohla by Magdalence lehce ublížit.


 

27.6. První facka

Magdalenka už svůj 27. den života dostala políček. A pořádný. A jak k tomu došlo? Verunka byla něčím rozčilená, ohnala se po mamince, jenže mezi nimi bylo miminko, které už maminka nestihla uchránit. Bohužel to byl zásah přímo do obličejíčku a Magdalenka ho pořádně oplakala.
Budeme muset na děvčata dávat ještě větší pozor.


 

Po měsíci

Po měsíci už je Verunka nesrovnatelně klidnější. Připadá nám, že Verunka byla rozhozená ne žárlivostí, ale spíš tou spoustou změn. Asi pro každé děťátko jsou změny zátěží a naše Verunka nese změny obzvlášť těžce. Nelze se proto divit, že nebyla ve své kůži. Sice ještě stále ji několikrát za den popadne "zuřivá", ale už to není celodenní podrážděnost jako první dny. Miminko jako takové Verunce vůbec nevadí, právě naopak. Malou sestřičku má Verunka už teď velice ráda. Hned nám hlásí, když Magdalenka pláče, soucitně ukazuje, že ji bolí bříško, při odchodu jí nezapomene zamávat na rozloučenou, ráda pomáhá při přebalování i koupání. Jen o maminku se nechce se sestřičkou moc dělit. Když má maminka maličkou v náručí, začne Verunka křičet "dat, dat", což je verunkovsky "táta" a má tím na mysli, aby Magdalenku choval tatínek a aby maminka zůstala celá jen pro Verunku :-)
Verunka se Magdalenky moc ráda dotýká, chytá jí vlásky, lechtá na nožkách i ručkách, hladí jí bříško. Teda tak to Verunka myslí, ale protože je dost silná a zatím neví, že musí být k miminku jemná, tak z toho dotýkání je často spíš trhání vlásků, lámání prstíků a píchání do očiček.


 

Po šesti týdnech   video se zvukem


 


 

Tětě  video se zvukem

"Tětě" je Verunčin výraz pro Magdalenku.


 


 

Po dvou měsících

Když byla Verunka maličká, nechápali jsme, jak to ostatní maminky dělají, že svá miminka tak pěkně zvládají. Z žádného kočárku se neozýval takový jekot jako z našeho. Maminky se klidně procházely, kdežto my strávili přípravou na procházku více času než samotným pobytem venku. Aby Verunka byla napapaná, aby nebyla už unavená, aby se zrovna nechtěla houpat na balónu nebo poslouchat písničky, aby ji nebolelo bříško - no prostě trefit se do správného okamžiku nebylo snadné. Pak rychle vyběhnout ven, ale ne daleko, abychom se kdykoli mohli vrátit. Ani doma to nebylo moc jednoduché. Byli jsme na Verunku dva, ale bez problému nás zvládla utahat oba. Naše sovička chodila spát až po půlnoci, to už jsme byli oba nejmíň v polospánku. Proto nám bylo divné, že jiné maminky to zvládají a dokonce samy.

Teď máme Magdalenku. A hned je nám všechno jasnější :-)
Každé děťátko je jiné. A Magdalenka je doopravdy mnohem nenáročnější než byla její sestřička. Verunka je úžasná holčička, velice citlivá, šikovná a je s ní legrace. Jen je prostě hodně živá. Aspoň se ve světě neztratí :-)


 

Po třech měsících - kuli, kuli, kulilíč


 


 

Po čtyřech měsících (říjen 2008)  video se zvukem


 


 

Po tři čtvrtě roce (březen 2009)

Holky se opravdu milují. Když jsou od sebe a pak se znovu uvidí, vžycky se na sebe smějí a velice se těší, že jsou zase spolu. Když je Verunka na procházce a Magdalence jen řekneme sestřiččino jméno, hned ji začne vyhlížet.

A kolik legrace si spolu užijí! Hlavně když Magdalenka začne dělat něco, co nemá, to se Verunce líbí nejvíc. Začne se strašně chechtat, jak je to srandovní, že Magdalenka provádí něco nedovoleného. No a smějící se sestřička se zase líbí Magdalence, takže zakázanou činnost opakuje pořád a pořád dokola, až se Verunka smíchy kácí. To mají rodiče radost, že mají doma takovou veselou dvojku! :-)


 

Křupky (březen 2009)  video se zvukem


 


 

Po roce a čtvrt (září 2009)

Před nějakou dobou odjela Verunka s tatínkem za babičkou a za dědečkem na Lengrub. Když se po pár dnech vrátili, maminka je čekala na nádraží. Ovšem Verunka doopravy nevěnovala mamince jediný pohled, ale hned se ptala, kde je Magdalenka. Když se dozvěděla, že u babičky, hodila se nešťastně o zem, že domů nechce, že chce za Magdalenkou. Tomu se nedalo odolat. Vítání pak bylo veliké, krásné a oboustranné.

Děvčátka mají oblíbenou písničku: Holky z naší školky. "Majdalenka, Aplenka s Veronikou..." zní naším bytem teď poměrně často. Magdalenka zpívat ještě neumí, tak se ke zpěvákům přidává alespoň při "jeeee, jeee, jeee". Verunce jdou texty mnohem líp. Je kouzelná, když válí to: "postavičku měly ham ham".

Krásně si spolu hrají: kolo kolo mlýnské, chodí spolu po bytě každá se svým kočárkem, honí se... Nebo si vezmou dvě židličky, postaví si je před televizi, tu si samy pustí a dívají se - no úžasné ;-) To ale neznamená, že se nehádají. Verunka samozřejmě nechce Magdalence půjčit žádnou hračku, všechno jí bere a schovává na vyvýšená či jinak nepřístupná místa. A navzájem se koušou. S tím přišla první Magdalenka. Už několikrát pokousala Verunku do krve. Zkrátka sestřičky se vším všudy ;-)


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář