Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvanáctý měsíc


Obrazek


Čtyřicátýdevátý týden

(31.7.2007 - 6.8.2007)


3.8.2007 - 5.8.2007

Verunka na chatě.

Minulý týden byla Verunka nadšená z pejska, tento týden ji na chatě nadchl holoubek. Naše dceruška objevila krásu zvířat, proto teď musíme následovat každého pejska, kterého na ulici potkáme.


Přestože naše holčička umí zatím říct jen "mama", rozumí už mnoha věcem. Například když řekneme "Verunko, pojď, pustíme pračku", tak správně zamíří do koupelny.


Padesátý týden

(7.7.2007 - 13.8.2007)


Verunka udělala obrovský pokrok v chození. Má už velice dobrou stabilitu. Dokáže se zastavit, otočit, přejde přes práh, při chůzi si může i tleskat, aniž by zavrávorala. Dokonce se naučila i vstávat bez toho, aniž by se o něco opřela.


Padesátýprvní týden

(14.7.2007 - 20.8.2007)


Naše holčička zatím mluví jen řečí těla - rozhazuje ruce, vlní tělíčkem, pokyvuje hlavičkou a u toho si cosi brumlá. Sice zatím nevíme CO říká, ale naštěstí se naučila ukazovat prstíčkem, takže aspoň víme O ČEM mluví.

Verunka se také naučila podávat věci. Když jí řekneme: "Verunko, dej mamince knížku," tak skutečně dojde pro knížku a donese ji mamince.


Padesátýdruhý týden

(21.7.2007 - 27.8.2007)


18.8.2007 - 28.8.2007

Verunka v Jeseníkách.

První tři dny byla Verunka ještě trochu nervózní z nového prostředí, ale pak si zvykla a moc se jí líbilo. Neuvěřitelně se osmělila, už se mnohem méně bojí cizích lidí. Verunka se také ukázala jako zanícená turistka - i když krásy Jeseníků poznávala jen v klokance, ve které ji tatínek nosil.

Naše holčička už nádherně chodí. Bez problému chodí z místnosti do místnosti nebo se prochází po parku. Po čtyřech už téměř neleze. Zatím se ale neumí vyhýbat překážkám na zemi, ještě totiž neví, že se při chůzi musí i dívat pod nožky. Takže stále ještě občas padá.


Padesátýtřetí týden

(28.7.2007 - 3.9.2007)


29.8.2007

VERUNKA MÁ ROK!!!


A jaká byla oslava? Pořádná! :-) Slavili jsme celý týden. A Verunka si to hezky užívala. Dostala tolik krásných dárků, že nevěděla, na který se vrhnout dřív. A konečně ochutnala i opravdovou dobrotu - dort. Dosud jsme ji chudinku krmili jen jídly bez soli a cukru, což teda není nic moc chutného. Není proto divu, že se nemohla té sladkosti nabažit.


Naše velká holčička se tento týden naučila jednu úžasně praktickou věc - konečně pochopila, že lepší než nacpat si pusinku co největším množstvím jídla, je ukousnout si jen přiměřeně velký kus. To je skvělé, protože konečně může i Verunka sama žmoulat v ruce rohlíček, tak jako to dělají ostatní děti a nemusí jen potupně čekat, až ji nakrmí rodiče.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Gratulace

(Veronika Nováková Křížová, 6. 9. 2007 13:32)

Všechno nejlepší, Verunko...